V sobotu 13. 12. léta Páně 2008 se vydala družina Bechovského krále Olana na Horní Bousov. Byli jsme totiž vyzváni k rytířskému souboji o
Bousovsko-Bechovskou zástavu. Počasí nám přálo, a tak jsme s veselou myslí dorazili v pravé poledne na místo klání. Král se svými nohsledy (po krátké úpravě šatu)
šel potom oficiálně vyzvat paní Tvrze Bousovské ku souboji. Rytíř Pepa se přidal se siláckými slovy, že vše vyplení a ženy znásilní! No, až tak daleko souboj nezašel,
i když se na to někteří možná těšili, ale přesto jsme si ho parádně užili. První disciplínou byl souboj dřevcem, šlo o to, kdo koho dřív majzne velmi pružnou variantou
dřevce. Tohoto souboje se od nás zúčastnili chlapi a snažili se, seč mohli, nicméně o bodík jsme prohráli. Z našich řad se ozývaly poznámky typu: "První vyhrání z kapsy
vyhání ...", ale většinu soutěží jsme měli ještě před sebou, takže hurá k další. Tou byl závod k barelu, sebrání jablka a návrat s jablkem v puse zpět do cíle.
Mimochodem, jablka byla výborná! Soutěžilo se vyřazovacím způsobem a myslím, že tato disciplína Bechovákům sedla, ve finále jsme se sešly s Milčou! (která mě mimochodem porazila :o(.
Každopádně jsme vyrovnali skóre :o). Následovala štafeta s pochodní, která nám hned zpočátku zhasla, což koním i jezdcům určitě vyhovovalo.
Opět jsme zvítězili a získali tak náskok! Poté se jel trail kombinovaný s parkurem. Trať vypadala asi takto: start - slalom mezi barely - křížek - kavalety - křížek -
přechod přes lávku (ten jsme naštěstí s Captainem předem nacvičili, nejprve se na ni moc netvářil) - vjezd mezi ležící bidla - vycouvat a dojezd do cíle. Musím říci, že mi Capty udělal
velkou radost, protože vše zvládl bez potíží a vypadal, že ho to docela baví. Dokonce skončil druhý (zase za Milčou a Růžou! - mimochodem Milu? Kde je ta slibovaná flaška?).
Také Dorina nám udělala radost, na své poměry to zvládla pod vedením Péti bezvadně.
Další soutěží bylo stínání hlav, šlo o to, trefit se mečem do hlavy za jízdy (hlava byla gumová). Pravda, někteří si pro lepší motivaci představovali něčí konkrétní hlavu a
určitě jim to šlo o to lépe. Suverénně nejlepší byl Pepa na Toffině, parádní jízda, i když musím říci, že mu velmi konkuroval Dušan z řad soupeřů. Zato Martince se v této soutěži
příliš nedařilo a v našich řadách někdo zasel semínko podezření,
že je nasazená Horním Bousovem, aby nám škodila.
Ale myslím, že v poslední soutěži to vyvrátila. Jako páže pana Krále málem vyplivla plíce, aby pomohla zvítězit. Z každé družiny byli 4 jezdci a 4 pážata
(Milča Růženka s pážetem Vlaďkou, Olda s Laikem a Dubinou coby pážetem, Vašek Linda s pážetem Kájou a Pepa Toffina s pážetem Terkou). Jezdci vozili
po jednom dřevěné špalíčky, které jim podávala ona pážata, prolézající pod bidly sem a tam a běhající do padnutí. Během soutěže jsem litovala, že jsem nezůstala sedět na koni.
Po spočítání špalíčků už bylo vše jasné. ZVÍTĚZILI JSMÉÉÉ!!! a zástava je naše. Lída se s ní jen nerada loučila, však si s ní také dala práci. Ale nic není ztraceno, jak se říká:
"Sláva vítězům, čest poraženým!" Příště se sejdeme na Bechově a vymyslíme nějaké vypečené disciplíny!Fotky viz fotogalerie a ZDE je odkaz na fotky Petra Novotného.
